Aplikovaná behaviorální analýza je vědní obor, jehož cílem je porozumět lidskému chování a proměnným z prostředí, které dané chování ovlivňují. Díky jejich analýze je pak možné odstranit či redukovat problémové chování a nahradit ho společensky akceptovatelným chováním nebo učit nové dovednosti (komunikační, sociální, sebeobslužné či akademické).
Obor aplikované behaviorální analýzy se začal rozvíjet v 60. a 70. letech 20. století. Navazuje na behaviorismus, který vychází především z práce B. F. Skinnera a z jeho poznatků o operantním chování (učení na základě následků chování).
Principy ABA mohou být uplatňovány v různých prostředích a s různými cílovými skupinami - na geriatrických pracovištích, v oblasti sportu nebo v organizacích, firmách a podnicích.
Principy ABA se také používají při práci s lidmi s různými diagnózami. V této souvislosti je třeba zmínit Ole Ivar Lovaase, amerického psychologa norského původu, který jako první použil principy aplikované behaviorální analýzy v souvislosti s autistickými dětmi.
ABA je v kontextu poruchy autistického spektra vědecky ověřeným přístupem (tzv. evidence based) a je založena na behaviorálních intervencích, jejichž hlavními principy jsou:
V rámci ABA se s dítětem pracuje ve dvou základních prostředích - v přirozeném prostředí (tzv. NET) a u stolečku (tzv. ITT). V přirozeném prostředí se jedná o interaktivní hru mezi dítětem a terapeutem, během níž se dítě učí novým dovednostem nebo si procvičuje a generalizuje již zvládnuté dovednosti. Při intenzivním učení u stolečku se dítě nejčastěji učí za pomoci kartiček. Poměr práce v přirozeném prostředí a u stolečku se odvíjí od věku dítěte a míry jeho dovedností.
V rámci ABA programu se primárně pracuje na rozvoji sociálního chování, sociální hry, skupinových dovednostech a tzv. verbálních a neverbálních operantů. V rámci verbálních operantů se jedná o “mandy” - schopnost požádat o věc či aktivitu, “takty” - schopnost pojmenovat věc či aktivitu na základě otázky “Co je to?” a “Co dělá?”, “echo” - schopnost zopakovat hlásku/slabiku/slovo, “intraverbály” - schopnost odpovědět na otázku, vést konverzaci, např. umět odpovědět na otázku “Jak se jmenuješ?”. V rámci neverbálních operantů se jedná o “motorické imitace” - schopnost napodobit pohyb v rámci hrubé a jemné motoriky či oromotoriky a “receptivní instrukce” - schopnost adekvátně zareagovat na pokyn, např. “Sedni si na židli”.
Dle potřeby se dá v rámci ABA také využít některý z programů, například na redukci problémového chování, na zvládnutí jednotlivých sebeobslužných či sociálních dovedností apod.
ABA je v současné době považována v celosvětovém měřítku za jednu z nejúčinnějších terapeutických přístupů v rozvoji osob s PAS. Doporučuje se 30-40 hodin terapie týdně po dobu 3-5 let.
Mezinárodní certifikace v ABA
Certifikace uděluje Mezinárodní výbor pro certifikaci behaviorálních analytiků (BACB), který také vede registr behaviorálních analytiků. Před rokem 2015 nebylo možné ABA v ČR studovat, proto mají někteří čeští praktici certifikaci z ABA ze zahraničí.
Registr behaviorálních analytiků
Hierarchie jednotlivých certifikací v ABA (od nejvyšší po nejnižší):
BCBA (Board certified behavior analyst/certifikovaný behaviorální analytik)
BCaBA (Board certified assistant behavior analyst/certifikovaný asistent behaviorálního analytika)
RBT (Registered behavior technician/registrovaný behaviorální technik)
Uvedené odborníky v České republice sdružuje Česká odborná společnost Aplikované behaviorální analýzy (ČS ABA, z.s.).
Webové stránky:
Česká odborná společnost Aplikované behaviorální analýzy (ČS ABA)
Centrum aplikované behaviorální analýzy na PdF | MUNI PED (CABA)
Roprodesa – Rodiče pro děti s autismem
Behavior Analyst Certification Board
Roprodesa (Rodiče pro děti s autismem)
Literatura:
Jak porozumět aplikované behaviorální analýze - Albert J. Kearney, Pasparta, 2020.