Son-Rise program

Domů / O Autismu pro rodiče aneb jak se zorientovat ve spleti možností / Son-Rise program

Byl vytvořen Barry Neilem Kaufmanem a jeho ženou Samahrií Lyte Kaufmanovou na počátku 70. let 20. století pro potřeby jejich syna Rauna, který byl označen za těžce autistického s nepříznivou prognózou, která předpokládala, že se Raun nikdy nenaučí mluvit a nikdy nebude preferovat lidi před věcmi. Kaufmanovi se s touto prognózou neztotožnili a pokusili se o vlastní terapii, díky níž se Raun naučil mluvit i žít naprosto plnohodnotný život. V roce 1983 založili Kaufmanovi Option Institut, který se stal školícím místem tohoto programu.

Přístup stojí na několika principech, které jsou popsané v Kaufmanových knihách. Jedná se především o:

Hlavním terapeutem je rodič, který má nejlepší předpoklady pro práci s dítětem - má nejvíc trpělivosti a motivace k tomu, aby svému dítěti pomohl.
Joining neboli připojování se - napodobování a aktivní zapojování rodiče-terapeuta do činností autistického dítěte včetně sebestimulačních aktivit. Tím dává rodič-terapeut dítěti najevo, že ho plně přijímá a zároveň lépe poznává příčiny tohoto chování. Díky joiningu vzniká mezi dítětem a rodičem- terapeutem silné pouto, které je základem pro budoucí učení - nejprve očního kontaktu a interaktivní komunikace a teprve poté se přechází na výuku samoobslužných a akademickým dovedností. V tomto ohledu je Son-Rise program oproti jiným přístupům specifický, protože se nesnaží o přizpůsobení dítěte s PAS našemu vnímání světa, ale spíše uzpůsobuje okolní svět požadavkům dítěte.
Bezpečné prostředí pro interakci s dítětem v podobě tzv. Son-Rise herny, což je místnost v domácím prostředí upravena do takové podoby, ve které dítě nic neruší a může se koncentrovat na rodiče-terapeuta.
Energie, entuziasmus, nadšení, tzv. princip tří E, je nezbytnou součástí každé interaktivní hry, která je hlavním nástrojem pro učení se novým dovednostem. Tím se zvýší pravděpodobnost, že se dítě pro danou aktivitu nadchne a na základě vnitřní motivace se bude chtít učit novým dovednostem.
Učení na základě vnitřní motivace dítěte.
Důraz na psychologické vedení rodiče-terapeuta. Čím je rodič-terapeut vyrovnanější, bez pochybností o sobě či svém autistickém dítěti, tím lépe probíhá spolupráce mezi rodičem-terapeutem a dítětem.
Síť dobrovolníků - do domácnosti dochází dobrovolníci, kteří jsou instruováni rodiči-terapeuty, a kteří pravidelně s dítětem tráví určitý čas v Son-Rise herně. Tito dobrovolníci zastávají vzhledem k autistickému dítěti roli jakýchsi jeho dospělých kamarádů, se kterými se dítě učí komunikovat a spolupracovat.